Ty a já (02)

9. března 2014 v 17:30 | WritingDemon |  Dirk/Jake- Kapitolovka <3
Druhá kapitola "Ty a já" je tady! Nastává zvrat, a snad se i zablýskne na lepší časy ;)
Příjemné čtení přeje
~WritingDemon~


Dále to tak fungovat nemůže.Nesmím ho nehat se trápit...budu muset něco vymyslet...
S těmito myšlenkami Jake sledoval spícího chlapce vedle sebe. Neklidně mu těkala víčka, a ve tváři měl zoufalý výraz. Tiše pofňukával.
"No tak, Dave...neboj se. Jsem tu s tebou..." Pohladil opálený mladík Davea po tváři. Starostlivě mu přitiskl nos na čelo. Panika drobného blonďáčka rázem ustala. Zdál se klidnější. Jake jej obejmul více. Rozhodl se odsunout veškerá odtažitá gesta stranou.
Zvedl se na nohy, a popošel k otevřenému oknu svého pokoje. Do pokoje prosvítalo světlo měsíce zvenčí. Přivádělo ho to k myšlenkám na jeho věrnéhoo milence...milence, který ho následoval, kamkoliv se hnul...
Dirku...žiješ ještě...? Jestli ano, dej mi znamení, že jsi v pořádku...jakékoli...prosím...
Do očí se mu vkradly slzy. Opět. Vzhlédl k Měsíci s němou prosbou o pomoc.
Snad jeho tichou žádost vyslyší.
Světlovlasý muž upíral pohled na zeď před sebou. Právě dnes proběhl soud. Jeho soud.
Pousmál se. Byl zproštěn obvinění z vraždy. Sice mu zůstala osmnáctiměsíční podmínka za napadení policisty, ale tu si odpyká doma. A to je hlavní. Už zítra mohl zavolat Jakeovi.
Jak moc bude šťastný, až uslyší jeho hlas. Ten úžasný jemný hlas, plný optimismu a naděje. Nepochyboval o tom, že se štěstím sesype.
"Neměj strach, lásko...už brzo budeme opět spolu..." Dlaní si podepřel bradu, v duchu si před sebou promítal krásné opálené tělo svého milence.
Krásné? Ne...nádherné...
Nemohl se dočkat, až se ho bude moci opět dotýkat, brát si ho...a nejen to...byl plně odhodlaný, věnovat se více i Daveovi.
Jeho malý bráška jej teď potřeboval více, než kdy dřív. Nesměl ho přece zklamat.
Jakmile se vrátím domů, něco společně podniknem. Všichni tři.
Unaveně si promnul oči. Pod nimi vězely tmavé kruhy. Už několik nocí nespal. Teď mohl, ale pro změnu nechtěl. Komu by se chtělo spát, když mohl rozjímat nad svými iluzemi o budoucnosti?
Hezký byt, Dave, Jake a on. Nic lepšího si už nemohl přát.
A co ty, bro? Co holky?
Při té otázce se široce usmál. Jeho bráška nikdy moc za holkami "nelezl". Raději byl venku s kamarády, nebo zavřený ve svém pokoji, kde celé dny prochatoval.
Ale stejně...co kdybys byl...taky "jiný"?
Čím déle nad tím uvažoval, tím více se mu ona představa zamlouvala.
Zprudka sebou cukl, když se přistihl, jak myslí na to, jak bude s Jakem Davea "zaučovat" .
Alespoň v Daveově nynějších třinácti letech nepřípustné.
Kriste! Můžu se považovat za hovado roku. Na tutovku.
Temná noc se přehoupla v úsvit, ale to už světlovlasý muž hluboce dřímal na palandě. Spal tak tvrdě, že jej neprobudily ani blížící se kroky.
"Snídaně!"
Dirk se ani nehnul. Nějak nemohl. Únava ho zklátila natolik, že nebyl s to vstát. A už vůbec ne kvůli hloupému rohlíku.
"Nesu vám i telefon, můžete-"
Zaměstnanec větu nestihl ani doříct, jelikož ho do obličeje udeřily dveře. Nad ním se vynořila svalnatá silueta.
"Mobil."
S těmito slovy blonďák přebral telefon, na který rychle naťukal Jakeovo číslo.
"Dobrý den, pizzerie Hello, co si přejete?"
Děláš si prdel?
Zavěsil a vyťukal číslo znovu...tentokrát už správně.
Napjatě naslouchal tomu táhlému pípání. Zatajil dech, když uslyšel ten úžasný, rozespalý hlas.
"Halo?"
Dirk mlčel...nemohl uvěřit tomu, že tam na druhé straně je skutečně jeho jediná láska. Milenec promluvil znovu.
"Kdo volá?"
"To jsem já...Dirk..."
Rozhostilo se dlouhé ticho, narušované jen tichým vzlykem.
"D-Dirku...ty...ty žiješ...jak...jak je to možné...?"
I světlovlasému vstoupily slzy do očí.
"Jednoduše žiju...lásko..."
"Je-jestli je tohle vtip...tak špatný..."
"Ne. Není to vtip...Jakeu...už brzy se uvidíme..."
Milenec na druhém konci telefonu se už beznadějně rozplakal radostí. Téměř zkolaboval. Musel se posadit, jelikož před očima se mu stmývalo.
"M-miluju tě..." procedil sotva slyšitelně mezi vzlyky.
"I já tebe...moc...neplač...už bude jen dobře...ty, Dave,... a já."
"Kdy...?"
"Jen, co se vyřídí pár papírů...může to být otázka týdne...nejvýš tak dvou..."

Dozorčí vazby se postavil na nohy a na prstech naznačil, aby hovor ukončili.
"Rád jsem tě slyšel...Jakeu...ale...teď už musím končit...ozvu se..."
"Y-yeah...Dirku..?"
"No?..."
"Jsem...tak rád, že ...žiješ." odpověděl milenec rozklepaně.
"Já taky...já taky."
S těmito slovy Dirk zavěsil.
Jake se na místě sesypal na zem. Složil hlavu do dlaní. Hned na to se přiřítil Davem který uslyšel hlasitou ránu.
"Co se stalo?" starostlivě si k opálenému mladíkovi sedl. Pohlédl mu do očí. Střetl se se zelenýma očima, plnýma slz. Na rtech měl ale šťastný úsměv. Tak šťastný, jako nikdy.
"Žije, Dave...žije..."
Drobný blonďáček naklonil tázavě hlavu.
"Co?"
"Tvůj bráška...moje láska....žije."
"Dirk? Jak?! Je to superhrdina?!" vyskočil Dave na hubené nožky a nadšeně začal pobíhat po místnosti. Přitom narazil do skříně.
"Brzo dorazí...budeme bydlet společně...koupíme byt...vše se změní, Dave. Život bude opět krásný. A to tak, že si to nedovedeš představit..."
"Jakeu!" vykřikl radostně menší, přičemž mu skočil kolem krku. Ještě nikdy nebyl tak šťastný. Stejně tak i Jake.
"Pojedeme na dovolenou! Budeme kempovat! Jezdit k řece!"
"A zažívat dobrozdužství!"
"Už nikdy nenecháme osud, aby nám vše překazil!"
"Moudrá slova!"
A tak začal nový život...život bez pláče...bez starostí....bez posměchu okolí...alespoň to si všichni mysleli...
Dalšího dne Dave vynechal školu. Rozhodl se být doma, až bro dorazí.
"Musím ho vidět první. Dříve, než Jake..."
Stejný plán však měl i Jake.
Dal se do velkého úklidu. Vše muselo být dokonalé, až se Dirk vrátí. Dokonce umístil nad postel Cala. Cal byl milencova loutka. Ani Jake, ani Dave jej nesnesli.
Popravdě, po celou tu dobu byl ve skříni. Ale co oči nevidí...


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nekra Nekra | Web | 10. března 2014 v 20:33 | Reagovat

Jů, to je super, že budou brzo zase spolu <3 :*.

2 Pett a Luci Pett a Luci | E-mail | Web | 12. března 2014 v 15:59 | Reagovat

povedlo se :) jsme rády, že zase budou spolu... jsou spolu sladcí ♥ :3 jen nám příjde zvláštní, že si hned mysleli, že ho zabijí... :/ ale tak co no... stává se :) moc se těšíme na další díl! :) nejlepší stejně jak se Dirk považuje za hovado... taky takové myšlenky... :DDD jsme zvědavé, co bude první věc co udělá, jak se dostane domů :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama