Summer Camp

12. března 2014 v 18:51 | WritingDemon
No, tak mě přepadl malý nápad na kratší kapitolovku ;)
Jak již název napovídá, povídka se bude odehrávat na letním táboře, a "potáhne se" ve svižném, povětšinou veselém tempu, sedícím k téhle písničce ^^




















Budu moc ráda za vaše názory i komentáře :))
~WritingDemon~
První letní týden začínal, jako každý jiný. Ne však pro skupinu mladých lidí z malého amerického městečka. Zvláště ale pro Dirka, který zadýchaně vyběhl ze sprchy s ručníkem kolem pasu a několika kusy spodního prádla v rukou.
Nestíhám! Pokud nedoběhnu na bus, Jake mě zabije!
"Pitomý kufr!" zaklel, když zrádné zavazadlo odvážně vzdorovalo jeho snaze o uzavření. Nakonec se světlovlasého úsilí vyplatilo, a on mohl konečně vyrazit. O půl hodiny později, než měl v plánu, ale nakonec dorazil na nádraží.
Opálený milenec s hrstkou dětí kolem už tam byl. Jak by ne, že jo.
"Jakeu!" zvolal Dirk radostně, a došel až k němu.
"Promiň mi to zpoždění..." Jemně ho políbil, jako jakýsi úplatek.
"Nic se nestalo...bus se očividně fláká, takže..." usmál se Jake, když jej obejmul kolem ramen. Upřel své zelené oči do těch jeho, které měly oranžový odstín.
Tak uhrančivé...
Blonďák přiblížil rty k jeho uchu.
"Jak... jsi... mě...k...tomu...přemluvil?" zašeptal svůdným, sladkým hlasem.
Byla to pravda. Když mu mladší milenec prve řekl, "Pojďme dělat instruktory na tábor",
myslel, že si z něj střílí. Vždy byl takový ten cool týpek, a teď měl dohlížet na děti? Nakonec ale prostě kývnout musel.
"Možná máš až takovou chuť na dobrodružství, že jsi nemohl odmítnout..." usoudil Jake, když vnořil prsty do jemných světlých vlasů.
Romantika obou mladíků byla narušena drobným chlapcem, tahajícím Dirka za rukáv.
"Pane? Pane? Pane?"
Blonďák obrátil oči v sloup.
Ještě ani nejsme v táboře, a já už mám pocit, že se zcvoknu. Ne, vážně. Asi mi odumírají mozkové buňky. Na konci pobytu nebudu mít ponětí o tom, k čemu slouží talíř.
"Co?"
"Musím čůrat!"
Opálený mladík vyprskl smíchy a poplácal svého milence po rameni.
"Tohle zvládneš."
Dirk se naježil.
"A co mám jako dělat? Já nevím, ať si zaleze za křák, nebo to vydrží, nebo já nevím!"
"Nevztekej se hned!"
Byli by se téměř pohádali, kdyby nedorazil Dave.
Oboum mladým mužům hlavou proběhl tentýž nápad.
Dave. Chůva. Hned.
"Dave?" zazubil se táhle starší blonďák, přičemž jednou paží obemknul brášku kolem ramen.
"No?"
"Mám pro tebe veledůležité poslání..."
Chlapec zavadil pohledem o Jakea, který se musel smát.
Tak teď se bojím, co z něj vyleze.
"Tvým posláním...bude...být dvorní chůvou!" zvolal Dirk na celou zastávku.
Dave jej od sebe odstrčil.



"Tak na to hezky zapomeň, bro! Ty jsi vedoucí, já jen obyčejné dítě, které si chce užít rekreace na táboře."
"Ale no ták. Jsem přece tvůj brácha."
"Ne, vážně? Vyhráváš zlatého Bludišťáka!"
Dirk se zarazil. Nevěděl, jestli se smát ironii mladšího bratra, nebo brečet nad jeho neochotou.
Drobounký chlapeček již poskakoval na místě, aby svou potřebu neupustil do kalhot.
"Čůrat!!!"
To už se onoho úkolu raději zhostil opálený mladík, jelikož by to skutečně nemuselo dopadnout dobře.
Zrovna když byla "mise" dokončena, objevil se na obzoru jejich autobus.
Spása!
Když se oboum mladým vedoucím podařilo nacpat všechny děti do autobusu, zaplatit, a najít si místo vzadu, oddechli si.
"Sakra, ještě to ani nezačalo, a já bych spal." zívl urostlý blonďák a obdaroval Jakeovu tvář jemným polibkem.
Pak se naklonil, aby zkontroloval pasažéra na sedačce před sebou.
Dave...teď tě mám tam, kde tě chci mít...
Tiše otevřel svůj batoh, ze kterého vytáhl balíček bonbonů. Na první pohled vypadaly úplně obyčejně. Na ten druhý už však ne. Měly totiž tvar mužského přirození.
Zazubil se. Mladší milenec jakbysmet. I když spíše trpce.
Nemohl tohle nechat na jindy?

Nicméně, vtipné to bylo.
Dirk Davea oslovil sametovým hlasem hodného poručníka.
"Bráško? Chceš bonbony?"
"Máš? Jasně, díky!" otočil se drobnější světlovlasý chlapec. Když mu však bratr vtiskl do ruky otevřený pytlík s bonbony, zarazil se. Stejně tak chlapec vedle něj. Měl černé vlasy a zuby podobné Jakeovým. Jen působil, jak to říct...trochu rozpačitěji.
"Můj bože!"
"Ty jedno nechutné prase!" vykřikl Dave, nabral si plnou hrst želatinových "dobrot", a snažil se jich co nejvíce narvat do bratrovy křenící se pusy.
"Seš nechutnej, bro!"
Pasažéři autobusu se divadélkem velmi dobře bavili.
"Já vím, já vím," procedil Dirk mezi žvýkáním.
Tak tohle se povedlo!
Nakonec, když měl v ústech snad celý balíček, se situace uklidnila.
Uvelebil se pohodlně na sedačce a dlaní Jakea hladil po stehně. Hlavu měl opřenou o jeho rameno.
Atmosféra se konečně plně uvolnila.
Po několika dlouhých hodinách dorazili na místo určení. Tedy na zastávku v malé vesničce, mimo centrum jakéhokoliv dění.
"A jsme tu, vážení!" zvolal Jake potom, co všichni vystoupili.
Zpoza plotu se ozval hluboký hlas. Nejspíše hlavní vedoucí.
"To je dost, že jste tu. Trvalo vám to."
Byl to vysoký, hubený muž s pevným pohledem.
Opálený mladík omluvně pokrčil rameny.




"Omlouváme se, autobus se trošku opozdil, tak..."
"Hm. Ale hlavně, že už jste tu." prohodil vedoucí, zatím, co je vedl turistickou stezkou přímo do tábora.
Byl to velký plác, ze tří stran obklopen lesy, a velkým říčním korytem. To vše bylo hezky prosluněné, tudíž nehrozilo, že by se nebylo kde "vyvalit na slunko a užívat si", jak by řekl světlovlasý milenec.
Na místě již byli dva další mladí instruktoři. Šlo o holku a kluka, přibližně v Jakeově věku.
Hlavní vedoucí je představil, jako Roxy, a jejího přítele Maxe. Nakonec sdělil i své jméno.
"A já jsem Bill. Když něco budete potřebovat, obraťte se na mně."
Dirk obejmul svého miláčka kolem pasu a líbnul ho do tmavých vlasů. To Billa zaskočilo.
"Tak prr, moment! Ty jste buzny?"
Blonďák na něj upřel vyčítavý pohled.
"Chodíme spolu...je vám to nějak proti srsti?"
"Ne. To rozhodně ne. Jen si nepřeji, abyste to jakkoliv dávali najevo v blízkosti děcek. To snad chápete. Nechci, aby odtud odjíždělo více teplých, než je nutné..." řekl jen tak mimochodem Bill. Pak přešel na věcný tón hlasu.
"Nějak si roztřiďte oddíly, aby to bylo spravedlivé. Já jdu okouknout, jak jsme na tom s obědem." S těmito slovy se odporoučel.
Roxy se vzpamatovala jako první.
"Tak já si s dovolením pár děcek vezmu," a to také udělala.
Jake se ani nemusel dlouho rozhodovat. Během minuty na něm byla nalepená skupinka malých, přibližně sedmiletých holčiček.Nebránil se. Proč taky. Vždy byl mezi dětmi oblíbený. Když se ještě neznal s Dirkem, trávil celé dny venku s drobotinou sousedů.
Ani milenec neměl s výběrem nejmenší problém. Ač mu to obvykle nebylo zrovna po chuti, teď se celkem bavil.
Táborem se rozlehl zvuk Billovy píšťaly.
"Oběd!!"
Dirk se nedočkavě rozhlédl.
Super! Mám hlad jako vlk.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama