Dirk x Jake (7)

23. února 2014 v 13:05 | WritingDemon |  Dirk/Jake- Kapitolovka <3

7. chapter Dirk/Jake kapitolovky, no...trošku se mi to vymklo z ruky při poslechu "30 minutes", který doporučuji během čtení pustit, když půjde do tuhého... dodá to atmosféru...^^
~WritingDemon~

























Když vstoupil do bytu, do nosu ho udeřil dobře známý pach alkoholu. Normálně mu nevadil, ale momentálně byl odporný. Snad proto, že zapříčinil to, že se jeho bráška venku klepe strachy. Jake tam s ním zůstal.
Blonďák procházel chodbou. Na podlaze si všímal rozmazaných stop krve.
Ku*va...
Znepokojeně, s mrazením v zádech pokračoval dále do kuchyně. Tam, na zemi ležel v kaluži krve otec. Kolem se válely střepy z rozbitého talíře.
"Tati!" vykřikl Dirk a rozběhl se k tělu. Zběžně se pokusil nahmatat puls, zachytit dech. Cokoliv, co by mu pomohlo zjistit, zda nezachytí alespoň nějaké známky života. Ale nebylo pochyb. Otec byl mrtvý.
"Ne...ne...prosím, ať je to sen. Noční můra. Za*raná noční můra!! Prosím!!" zavřískl do tísnivého ticha. Sice svého tátu neměl zrovna nejraději. Možná, že jen htěl, aby mu dal pokoj. Ale rozhodně si nikdy doopravdy nepřál jeho smrt. Pak vyšel ven, bledý jako stěna. S rukama taktéž zakrvácenýma. Opálený chlapec vzhlédl od Davea.
"Dirku...není snad..."
"Je. Volej policii."
"Proboha." Utrousil zděšeně Jake a vytáhl z kapsy telefon. Ruce se mu klepaly. Vytočil ono číslo, na které doufal, že nikdy volat nebude. Ohlásil, co se stalo, kde, a ostatní potřebné informace.
Po dlouhé chvíli se sjely snad všechny policejní jednotky v okolí, a daly okolí domu uzavřít. To se samozřejmě neobešlo bez výslechu.
Vyšetřovatel si Dirka měřil přísným, kritickým pohledem, jako by snad vrahem byl právě on.
"Kde jste byl, když k vraždě došlo?"
"U jezera! Tábořil jsem s přítelem, když mi bro zavolal, abych okamžitě přijel!" odsekl blonďák. Jeho naoranžovělé oči se setkaly s ironickým, avšak stále tvrdým výrazem policisty.
"Tak s přítelem? Lhář, vrah, a ještě teplý, že ano? A ještě se do toho snažíte namočit svého nezletilého bratra. Vás bych vážně chtěl za sourozence." procedil mezi zuby muž.
"Cože?!! Zopakujte to!!" vystřelil blonďák pěst kupředu a svalil ho na chodník. Byl vzteky bez sebe.
Co si to ten zku*vysyn dovoluje?!! Já ho donutím zavřít hubu!
Než však stačil cokoli udělat, jeho ruce uzavřela chladná pouta. Jeho tělo bičovaly tvrdé rány obušky.
"Co to děláte?! Napadl jste policejního agenta!"
"
Máte hledat vraha! Ne zatýkat svědka!!"
"Myslím, že vraha už máme. To bez okolků. A buzerant, k tomu." zašklebil se jeden ze vzdálenějších mužů v uniformách. Další se k němu přidal.
"A prej, že buzny jsou neškodný. Toho by měli poslat na křeslo, o jednoho takovýhohle teplouše míň!"

To už Jake nevydržel. Do očí mu vhrkly slzy.
"Jak můžete?! Máte být muži zákona!! Studuji, abych mohl být jedním z vás! A víte co? Už nechci!"
Jeho křik většinu policistů přivedl k nekontrolovatelnému smíchu.
"To tak! Buznu jako ty by stejně nevzali nikam! Leda tak do lochu, spratku!"
teď už opálený chlapec skutečně naříkal. Téměř jako o život. S každou další větou se sípavě nadechoval.
"Nechte Dirka jít! Nemá s tím vůbec nic společného! Přijeli jsme před dvěma hodinami autobusem! Věřte mi! Nikoho, než jeho na světě nemám! Ani Dave! Nesmíte!! Nesmíte mi ho vzít!!"
"Věřit teplýmu! Tak určitě!" porazil ho nejbližší muž na zem. U hlavy mu podržel pistoli.
"Vypadni, než si to rozmyslím, buzerante."
Milenec sebou vztekle cloumal. Na nic víc už se však nezmohl. Po silné ráně obuškem přes nos mu třeštila celá hlava. Pak už jen zklamaně pohlížel na svého drobnějšího milence, naříkajícího na zemi. Ten se s prosbou v očích otočil k muži za sebou.
"Můžete nás nechat...malou chvíli o samotě? Jen chvíli. Prosím...pokud ho už nikdy nemám spatřit, chci si jej zapamatovat. Zapamatovat si jeho tvář. Vůni. Prosím vás o to..."
Agent, očividně velící se zamyslel a po krátké odmlce odpověděl a nechal své muže nastoupit do auta.
"Třicet minut." S touto větou se k ostatním přidal.
Když byli alespoň trochu o samotě, pomalu se Jake blížil k Dirkovi. Ten se s jeho pomocí vyškrábal na nohy.
"Třicet minut...tak málo...posledních třicet minut, které máme...které kdy spolu prožijeme..." Oplálený mladík pohlédl do těch krásných oranžových očí přes hustou clonu slz. Silné paže světlovlasého milence jej obemkly kolem ramen. Obličej plně zabořil do trika mladšího. Tohle bylo poprvé po tolika letech, kdy skutečně plakal. Mohl prosit Boha o odpuštění. Mohl chtít vrátit čas. Nic z toho mu však nemohlo pomoci. Štěstí bylo nakloněno jiným. Bylo pro bohaté.
"Promiň mi to...nedokázal jsem vzdorovat vzteku...nedokázal jsem ti být dobrým partnerem...odpusť mi to..."
"Ne...byl jsi tím nejlepším, koho jsem si mohl přát...Pro tebe jsem žil, Dirku...Dirku...dokázal jsi toho tolik...Jsi můj život...neopouštěj mě..." lapal po dechu Jake. Pláčem už se téměř nemohl nadechnout. Starší na tom už nebyl jinak.
"Udělej pro mě jednu věc, Jakeu...jedinou..."
"Jakoukoli....udělám cokoli..."
"Postarej se mi o Davea...je jako můj odkaz...jako někdo, kdo tě podrží, když ti bude zle...když se ti bude...po mně stýskat...podívej se na něj. U-uvidíš, jak bude dospívat...časem mu vše předej...své zkušenosti...zážitky...ber ho s sebou kamkoliv půjdeš tak, jako já tebe...Dave je můj malý poklad...jen chci, aby věděl, že ho mám moc rád..."
"...Neboj se...ujmu...ujmu se....ujmu se Davea...vše ho naučím...ale hlavně se postarám, aby....aby nezapomněl, jak byl jeho bratr úžasný muž..."
To bylo to poslední, co byl opálený mladík schopen souvisle říct. Opět se propadl do hlubin pláče.
"Děkuju...miluju tě...moc...tě miluju...a vždycky budu...mysli na to..." zašeptal Dirk a více ho k sobě přivinul. Naposledy vdechoval tu úžasnou jemnou vůni tmavých vlasů. Naposledy zboku líbal jeho krk. Pokoušel se jej ukonejšit.
"Usměj se pro mě, prosím...naposledy se pro mě usměj...setři si slzy..."
Prsty mu jemně nadzvedl bradu. Svou tváří mu otřel slzy.
"No tak...já vím, jak mizerně se cítíš...já na tom nejsem jinak...a proto tě prosím, aby ses usmál...tak, jako ses smál ještě dnes ráno...když ses probudil..."
Jake se mu pokusil vyhovět...jeho úsměv působil trpce, nuceně...ale byl to on.
"To je můj kluk..."
Krátce se na sebe usmáli, když opět propadli palčivému pláči. Pláči z toho, že tohle byl jejich poslední společný smích. Za takových okolností...jen kvůli homofobním zm*dům...je vše ztraceno...
Zbytek svého času ztrávili ve vzájemném obětí, vnořeni ve vzpomínkách na společné chvíle.
Koupaliště. Diskotéka, kam spolu každý týden v sobotu zamířili. Jezero, kde prožili své poprvé...to vše...
Ticho mezi nimi přerušil výkřik jednoho t "mužů zákona".
"Třicet minut je pryč, buzeranti! Tak, od sebe!" odtrhli se od sebe násilněji, než bylo nutné.
"Sbohem, Jakeu..." zašeptal naposledy Dirk, a nechal se odvést do policejního vozu, odkud sledoval svého milence, jak bezradně sedí na trávníku pře domem. Všiml si také svého malého brášky, se kterým se nestihl rozloučit. Jak rád by to napravil.
Hodně jsi pro mě znamenal, Dave...možná si to neuvědomuješ...kéž bych ti stihl říct tu jedinou za*ranou větu "Mám tě moc rád"...Jsem hajzl...já vím...Bro...odpustíš mi někdy? Nezabil jsem tátu...nezabil jsem ho...snad to víš...snad je ti to jasné...
Můj život nebyl dlouhej. Ale byl díky vám dvoum šťastnej, jak to jenom šlo. Za to vám děkuju...tvořili jste můj svět...oba...nezapomenu na vás, dokud nezemřu.
Jake English....lásko...
Dave Strider...bro...
Sbohem...



Pokud jste dočetli, nejspíše máte různé pocity...já vám však mohu s radostí říci, že sice končí série "Dirk/Jake", ale bude následovat navazující kapitolovka "Ty a já", která bude pojednávat o tom, jak se mladý Jake pokouší poprat se strastmi života sám, bez Dirka. Zároveň ale má jedno obrovské bohatství. Milencova mladšího bratra Davea Stridera, který ztrátu bratra prožívá různě, jen ne s úsměvem. Přepadají ho noční můry, záchvaty zoufalství, a ostatní věci, k tomuto patřící. Jediný, kdo mu z toho může pomoci ven je Jake. Po čase se mezi nimi začne vyvíjet silné pouto, které se svou jedinečností nedá nahradit...
První díl "Ty a já" očekávejte už brzy...^^

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Dirk, nebo Jake? Kdo se vám líbí více?

Dirk <3
Jake <3
Dokonalí jsou jen spolu <33

Komentáře

1 Dave Strider Dave Strider | 23. února 2014 v 14:08 | Reagovat

Ten obrovský háček je tak... bijící do očí...>-<
Btw... Moc se těším na "Ty a já" sweetness :**

2 WritingDemon WritingDemon | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:10 | Reagovat

[1]: Heh...ono to totiž není tak úplně- :X *nebude spoilerovat*
Ale jo, "Ty a já" bude cool :**

3 Dave Strider Dave Strider | 23. února 2014 v 14:11 | Reagovat

Já nemyslím tam ten háček... ale jinej háček! >-<
Víc cool než já ne~ 8-)

4 WritingDemon WritingDemon | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:13 | Reagovat

[3]: Myslím i tento háček XD a teď už shh, spamujeme, zlato~ :* XD

5 Luci Luci | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:27 | Reagovat

hm.... tak jo, s těmi kapesníky to byla pravda... zrovna jsem to dočetla a... jen brečím... i tento koment se mi píše dost těžko... přes slzy skoro nevidím na klávesnici... ta píseň k tomu skvěle šla... policajti byli pěně nefér! nechápu co proti nim měli! byli pryč nemají ani jeden důkaz! měli vzít Dava a utéct daleko pryč a nevolat je! oni nemůžou být od sebe... nemůžou... patří k sobě jak Romeo a Julie... nevím jestli budu číst dál... vážně ne... jak tam nebude Dirk... už to nebude ono... mohl by třeba zkusit utéct... pak ho ale určitě usvědčí a usmaží na křesle... kolik je za vraždu - 15 let? třeba se ještě shledají... někdy...

6 WritingDemon WritingDemon | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:31 | Reagovat

[5]: Neboj...nechci moc spoilerovat, nebo tak...ale...rozhodně ještě není konec...ani Dirk se svou rolí nekončí...řeknu to tak... ;)

7 Luci Luci | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:33 | Reagovat

[6]: ok trochu jsi mě uklidnila... když je tu aspoň nějaká naděje že se shledají tak asi budu číst dál :) happy end si nenechám ujít! (doufám, že ho máš v plánu)

8 WritingDemon WritingDemon | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:34 | Reagovat

[7]: Popravděěěě...yep....happy end bude... :-)

9 Luci Luci | E-mail | Web | 23. února 2014 v 14:34 | Reagovat

[8]: super!!!!! hned jsi mi zvedla náladu :)

10 WritingDemon WritingDemon | E-mail | Web | 23. února 2014 v 16:03 | Reagovat

[9]: To jsem ráda, ani nevíš jak ;)
Kdyžtak mi můžeš napsat na mail, a můžeme o povídce a tak diskutovat :3
sara.hrubesova@seznam.cz ^^

11 Nekra Nekra | Web | 24. února 2014 v 17:45 | Reagovat

To snad není možný, že je konec ?! Hnusný fízlové >:(.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama